Obec Mikulčice
ObecMikulčice

Historie

Počátky obce

Na dolním konci Mikulčic - Husí rynkMikulčice se připomínají poprvé v roce 1141 v majetku hradského velkofarního kostela v Břeclavi. Jak asi vesnice vypadala v této době? Víme, že u kostela se rozkládalo ve 12. a 13. století řadové mladohradištní pohřebiště. Nelze vyloučit, že již v té době šlo o kostelní hřbitov, ačkoliv spolehlivé doklady existence a datování předchůdce dnešní, v jádru gotické stavby kostela chybí. V hrobech se nacházely esovité záušnice větších rozměrů, charakteristické pro 12.-13. století, a další nálezy. Je pravděpodobné, že zde pochovávalo obyvatelstvo ze sídliště, které se rozkládalo v prostoru za dnešním obecním úřadem a které je doloženo nálezy ze stavby řadových domků v Luční ulici. Sídliště lze datovat rámcově do 12. až 14. století.

Těšické pastvisko - váha - v pozadí vpravo větrný mlýn - 1910Nálezy keramiky 12. až 1. poloviny 13. století pocházejí z dalších míst zastavěné části obce. Jsou však zatím ojedinělé a podobně jako sídliště v Luční ulici  je lze jen těžko vztáhnout k vývoji půdorysné dispozice dnešních Mikulčic. Půdorys protáhlé široké ulicovky, jak jej známe dnes, se začal vytvářet pravděpodobné v pokročilém 13. a 14. století, kdy většina vsí dostávala svůj pevný půdorysný rámec. Dokladem toho mohou být přibývající nálezy keramiky konce 13. a 14. století z parcel domů na návsi. Pohřbívání u kostela pokračovalo patrně bez přerušení dále, jak ukazují nálezy statigraficky mladších hrobů. Farní kostel Nanebevzetí P. Marie je nepřímo připomínán poprvé roku 1353. Ve 14. a na začátku 15. století se uvádí v Mikulčicích tvrz.

Selské stavění v Mikulčicích u Sečkářů

Nejčastěji je hledána v poloze "Kopec" v jižní části dědiny, ačkoliv se po ní nedochovaly žádné viditelné stopy. Spojení této tvrze s opevněním 14.-15. století v prostoru 9. kostela na "Kostelisku" v areálu velkomoravského hradiště je málo pravděpodobné. Obě opevnění zanikla patrně v neklidných dobách husitských válek.

PhDr. Lumír Poláček


Velkomoravský hrad

Raně středověké hradiště "Valy" u Mikulčic patřilo k nejvýznamnějším střediskům velkomoravského státu 9. století. Z písemných pramenů se bohužel nedovídáme, jak se hrad jmenoval, ani jakou plnil úlohu ve správě státu, ve věcech hospodářských a církevních. Řešení těchto otázek zůstává především na archeologii, i když ani ta na mnohé z nich nemůže dát spolehlivou odpověď.

Sídelní aglomerace mocenského centra se původně rozkládala na několika ostrovech mezi rozvětvenými rameny řeky Moravy. Celkovou osídlenou plochu lze odhadnout na 30-50 ha. Opevněným jádrem tohoto komplexu sídlišť a pohřebiště byla akropole s předhradím na ploše 10 ha. Oba tyto útvary byly opevněny mohutnou dřevěnou hradbou s čelní kamennou plentou a byly chráněny prstencem řečišť. Břeh říčního koryta před hradbou byl zpevněn vícenásobnou palisádou z dřevěných kůlů. V opevnění akropole a předhradí bylo prolomeno několik bran na něž navazovaly dřevěné mosty. Tyto stavby umožňovaly propojení obou opevněných útvarů navzájem i jejich spojení podhradím. Podhradí s dalšími sídlišti, pohřebišti a kostely se rozkládalo na dalších ostrovech kolem opevněného jádra. Na akropoli hradu se nacházeli nejvýznamnější stavby – kostely a palác a další zděné objekty. Zde sídlili příslušníci rodin knížete a velmožů, duchovenstvo, patrně i řemeslníci pracující pro „panstvo“. Nejvýznamnější příslušníci vládnoucí vrstvy byli pochováni – často s bohatou výbavou v kostelních hrobkách a na čestných místech u kostelů. Ostatní zemřelí byli ukládáni na kostelních hřbitovech nebo na prostých pohřebištích. Na akropoli pracovaly dílny kovolitců, šperkářů, kovářů, snad i sklářů a řemeslníků dalších profesí. Vnitřní plocha akropole byla členěna příkopy, palisádami nebo ploty na menší útvary, jejichž podobu a funkci zatím nedovedeme jednoznačně rekonstruovat. Základním typem obydlí byly povrchové dřevěné stavby roubené nebo kůlové konstrukce, které odlišují Mikulčice od běžných vesnických sídlišť s charakteristickými zahloubenými zemnicemi.

O předhradí se soudí, že bylo sídlištěm vojenské družiny. V podhradí lze hledat příbytky řemeslníků, zemědělců a dalšího obyvatelstva zajišťujícího hospodářský provoz hradu. Kostely v podhradí bývají považovány za doklad dvorců, zakládaných velmoži v blízkosti knížecího hradu. Nezbytnou součástí života hradiště byly pravidelné trhy, kde byly směňovány produkty řemeslníků a zemědělců a kde bylo nabízeno "zboží" přinášené příchozími ze vzdálených zemí. Život na hradišti byl závislý na rozsáhlém hospodářském zázemí. Distribuci potravin a dalších základních potřeb pro 2000 osob, což je velmi hrubý odhad počtu obyvatel mikulčické aglomerace v pokročilém 9. století, muselo zajišťovat obyvatelstvo širokého okolí hradiště. Jak byly tyto "služby" organizovány, se dnes můžeme jenom domýšlet. Součástí tohoto hospodářského zázemí byly jistě také osady doložené v dnešní zastavěné části Mikulčic, především sídliště u trati "Podbřežníky". S tímto sídlištěm patrně souvisí nově objevené pohřebiště v nedaleké trati "Panské". Zde byla záchranným výzkumem při modernizaci železniční tratě Břeclav-Hodonín v letech 1999 - 2000 odkryta část pohřebiště, jehož celkový rozsah lze odhadnout na několik set hrobů.

Ačkoliv ve výbavě hrobů jsou ve srovnání s hradištěm na "Valech" zastoupeny šperky vyrobené z drahých kovů - zlata a stříbra jen skrovně, lze pohřebiště celkovou vybaveností hrobů zařadit k "bohatým" nekropolím. Teprve budoucí výzkumy mohou osvětlit, zda zde nalezené hroby bojovníků se sekerami a ostruhami patřily příslušníkům jízdní "zálohy" velkomoravského vojska, organizovaného na hradě na "Valech" a zda osada, jejíž obyvatelé zde pochovávali, se podílela na zajištění provozu hradu dodávkami zemědělských produktů a dalšími službami.

Velkomoravské Mikulčice byly vojenskou pevností, centrem politické moci vládnoucího rodu Mojmírovců a významným střediskem církevní správy. Bohaté archeologické nálezy zde dokumentují vyspělé dvorské prostředí. Pro ně jsou charakteristické nejen honosné výrobky svébytného uměleckého řemesla, nálezy mečů nebo luxusních a importovaných předmětů, ale například i doklady bohatého jídelníčku v podobě pestré skladby ovoce a zeleniny. Pozoruhodné úrovně dosáhla vzdělanost, pěstovaná především v církevních kruzích. Kontinuita centrálního místa v Mikulčicích, jejíž počátky tkví již v předvelkomoravském období 8. století, byla přerušena se zánikem Velké Moravy. Stát oslabený vnitřními rozpory podlehl na počátku 10. století tlaku Maďarů. Část obyvatel hradu a podhradí odešla do okolí, kde se usazovala ve stávajících sídlištích nebo kde zakládala nové zemědělské osady. Někteří z velmožů si mohli uchovat určitou výsadní pozici v rámci místních mocenských struktur, někteří bojovníci se patrně účastnili válečných tažení Maďarů. Schopní řemeslníci se přesunuli do vzdálenějších center, jakými byly například hrady v Přemyslovských Čechách, kde pokračovali v tradici předchozí výroby. Část obyvatelstva mohla odejít do prostoru dnešní zastavěné části Mikulčic, kde lze s obdobím pokročilého 10. až první poloviny 11. století spojit sídlištní nálezy od kostela a hrobové nálezy z prostoru hřiště a z trati "Panské". K nejmladším nálezům na pohřebišti v "Panském" patří uherské denáry Štěpána I. (997-1038), Petra (1038-1041, 1044-1046) a Ondřeje (1046-1060). V místě bývalého centra na "Valech" zůstala jen nevelká skupina obyvatel, rozptýlená v několika usedlostech, dvorcích nebo osadách vesnického charakteru. Život těchto sídlišť skončil ve 13. století. Jedinou výjimkou byl prostor "Kosteliska", kde ve 14. a 1. pol. 15. století stála na pozůstatcích 9. kostela drobná tvrz.


Lekavých kříž

Na rozcestí polních cest nad Mikulčicemi, z nichž jedna vedla do Prušánek a druhá do Josefova, vévodil celé století krásně vyřezávaný kříž, který v roce 1872 nechal postavit mikulčický hospodář Martin Lekavý vlastním nákladem na jeho památku.Téhož roku kříž vysvětil tehdejší farář František Poláček.Toto krásné řezbářské dílo bylo zhotoveno lidovým řezbářem Františkem Vymyslickým (1841 – 1933) z Dolních Bojanovic.

Stoletý kříž byl již značně poškozený a potřeboval nutně opravit, byl proto v roce 1970 odvezen do Dolních Bojanovic k restauraci, ale teprve v roce 1974, kdy byl  kříž převezen do Svatobořic se dočkal potřebné opravy. Akademický malíř Vladimír Vašíček jej nejen zrestauroval, ale i v původních barvách pomaloval a kříž byl ještě v tomto roce umístěn do parku u místního kostela. Této akce se účastnili i potomci Martina Lekavého, které potěšilo, že otcův kříž bude dále krášlit jeho rodnou obec. Kříž budil zaslouženou pozornost návštěvníků Mikulčic po třicet let, než jej nápor větru vyvrátil a poškodil. Kříž byl uložen na faře a čekal na opravu. Pan farář František Kozár u příležitosti svých 60. narozenin se rozhodl, že nechá kříž vlastním nákladem opravit. Své rozhodnutí zdůvodnil: „Mám rád staré věci a bylo mi líto, že kříž, který je mezinárodním symbolem utrpení a vykoupení, leží zchátralý a skoro zneuctěný na dvoře mé fary. Před dvěma lety mi bylo šedesát a tak jsem se rozhodl, že na památku nechám kříž zrestaurovat.“ Opravu Lekavých kříže tentokráte provedl brněnský restaurátor soch a obrazů čtyřicetiletý Roman Dvořák. Kříž není vymalován, ale je restaurován v přírodní hnědé barvě, která dává lépe vyniknout řezbářskému umění lidového umělce Františka Vymyslického.

Ve spolupráci s Obecním úřadem byl opravený Lekavých kříž  znovu umístěn do parku u kostela ve středu 23. dubna 2008, aby připomínal zručnost našich předků.

V Mikulčicích stálo od tohoto nadaného lidového řezbáře z Dolních Bojanovic celkem pět krásných vyřezávaných křížů. Nejstarší byl z roku 1867, ten byl v roce 1904 přemístěn k mikulčickým sklepům, dnes tam stojí kamenný pomník, další stál uprostřed hřbitova až do roku 1905, kdy tam byl postaven dnešní kamenný pomník, třetí byl Lekavých kříž, který se jediný zachoval do dnešních dnů a v Těšících stával jeden na pastvisku u těšické lípy a poslední vévodil u těšického rybníčka zvaný  „ Hliníček“

Svatopluk Rutar

Aktuální počasí

<<
>>
dnes, úterý 19. 3. 2024
skoro jasno 9 °C 1 °C
skoro jasno, slabý severní vítr
vítrS, 4.52m/s
tlak1022hPa
vlhkost51%

Svátek

Svátek má Josef

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den invalidů

Zítra má svátek Světlana

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Světový den frankofonie
  • Světový den divadla pro děti a mládež

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

znak

MIKULČICE

Velkomoravské Mikulčice jsou zemědělskou obcí s dlouhou tradicí vinařství, rodištěm mikulčické osobnosti - Fanoše MIKULECKÉHO, vlastním jménem F. Hřebačky. Prolíná se zde současnost s dávnou minulostí. V kostele Nanebevzetí Panny Marie spatříte unikátní bytelný oltář z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Oldřicha a sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Rocha - národní kulturní památka - u hřbitova je vyzdobena malovaným slováckým žudrem, stejně jako fara a budova obecního úřadu na návsi.

více