Obec Mikulčice
ObecMikulčice

Fanoš Mikulecký

Fanoš  MikuleckýNezapomenutelnou mikulčickou osobností je Fanoš MIKULECKÝ, vlastním jménem Hřebačka. Narodil se 28.7.1912 v rodině železničáře a při křtu dostal jméno František. Vychodil měšťanskou školu, vyučil se dekoratérem a jevištním malířem. Živil se jako malíř pokojů, od roku 1946 byl vedoucím redaktorem Malovaného kraje, v roce 1951 osvětovým tajemníkem ONV v Břeclavi a v letech 1952-1958 kulturním referentem n.p. Tatra v Hodoníně, od roku  1959 opět malířem pokojů v Mikulčicích, v roce 1958 nastoupil jako metodik Okresního domu osvěty v Břeclavi. Zemřel 23.3.1970 v Hodoníně. Vedl nesmírně činorodý a tvůrčí život, třebaže zdraví mu příliš nesloužilo. Jeho přičiněním vznikl v Mikulčicích roku 1937 Slovácký krúžek, který dlouhá léta vedl a současně byl primášem jeho cimbálové muziky. Fanoš Mikulecký byl spoluzakladatelem a vedoucím redaktorem Malovaného kraje, v roce 1946  stál při jeho obnově v roce 1969. Organizoval kulturní život na Podluží, pomáhal při zakládání Slováckých krúžků a psal pro ně organizační a metodické návody, které publikoval právě v Malovaném kraji. Na stránkách tohoto regionálního časopisu vycházely také jeho povídky a národopisné reportáže. Literární a malířské sklony projevoval ostatně od dětství, i když první literární pokusy publikoval až v pol.30. let. Je také autorem rozhlasových scének a her (Stárek Cyril aj.), zpěvoher Cesta zarúbaná (1945, premiéra 1947), která patří k nejhranějším, Prechovský buřič (1960, premiéra 1961), Orfanus a nedokončené zpěvohry Dědictví. Složil na 270 ohlasů lidových písní, z nichž k nejznámějším patří Mikulecká dědina, Mikulecké pole, V širém poli studánečka, Vínečko bílé, Smutný večer aj. Teprve v roce 1958 vystoupil z anonymity a před odbornou skladatelskou komisí obhájil své autorství skromnými slovy:“Nechtěl jsem se ke svým písním znát dříve, dokud si je lidé nevzali za své.“Souborného vydání svých pěsniček pod názvem Věneček z rozmarýnu se však nedožil. Ty vyšly teprve v roce 1981 v Hodoníně pod redakcí F.Helešice. Výběr z jeho písní je zachován na LP desce Písničky Fanoša Mikuleckého (Supraphon 1983), na singlu Opera ve vinici (Supraphon 1982) a ojediněle na deskách různých interpretů lidových písní.

Mikuleckého pěsničky, alespoň některé, se staly vskutku lidovými, zato jeho malířské umění je dodnes téměř neznámé. Své výtvarné sklony a nadání neuplatňoval jen při malování divadelních kulis a při výzdobě interiérů vinných sklepů, ale i jako malíř obrazů. Zachytil na nich nejen malebné zákoutí rodné vesnice včetně života jejich obyvatel, ale také okolní přírodu a krajinu. Maloval rovněž oblíbená zátiší kytice s vázou.

Krátce po Fanošově smrti se projevila snaha o ustavení Společnosti pro pěstování odkazu Fanoše Mikuleckého. Zakládajícími členy byli Jindřich Uher, redaktor Rovnosti, Stanislav Nedbalec, předseda MNV v Mikulčicích, zpěvák Jaroslav Vavrys z Mikulčic, Stanislav Pěnčík, ředitel Osvětového domu v Hodoníně a jiní. Přestože politická situace tomu nepřála, pravidelně se v Mikulčicích pořádaly vzpomínkové večery s přednesem Mikuleckého písní. A na jeho počest pořádá Dům kultury v Hodoníně pěveckou soutěž O věneček z rozmarýnu Fanoše Mikuleckého, jejíž první finále se uskutečnilo v roce 1983. Význam Fanoše Mikuleckého a jeho tvorby přesáhl hranice regionu, o čemž svědčí celovečerní hraný film Opera ve vinici,(režírovaný Jaromilem Jirešem a uvedený do distribuce v roce 1982), věnovaný slavnému mikulčickému rodáku. Nutno však přiznat, že film není zrovna vydařený a nevypovídá o osobnosti Fanoše Mikuleckého pravdivě.

Z knihy Mikulčice PhDr. Jitka Matuszková

Aktuální počasí

<<
>>
dnes, neděle 5. 2. 2023
skoro jasno 1 °C -3 °C
skoro jasno, mírný severní vítr
vítrS, 6.29m/s
tlak1036hPa
vlhkost50%

Svátek

Svátek má Dobromila

Zítra má svátek Vanda

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Sázení lípy na Slovanském hradišti 28. 10. 2018

znak

MIKULČICE

Velkomoravské Mikulčice jsou zemědělskou obcí s dlouhou tradicí vinařství, rodištěm mikulčické osobnosti - Fanoše MIKULECKÉHO, vlastním jménem F. Hřebačky. Prolíná se zde současnost s dávnou minulostí. V kostele Nanebevzetí Panny Marie spatříte unikátní bytelný oltář z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Oldřicha a sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Rocha - národní kulturní památka - u hřbitova je vyzdobena malovaným slováckým žudrem, stejně jako fara a budova obecního úřadu na návsi.

více