Pěstování vinné révy má u nás prastaré kořeny. Archeologický výzkum na Slovanském hradišti v Mikulčicích prokázal výskyt prošlechtěné révy v zaniklém moravním rameni „ Slavník“. Moravský kníže Svatopluk poslal roku 892 svému tchánovi, českému knížeti Bořivojovi, k oslavě narozenin syna Spytihněva sud znamenitého moravského vína, nevíme ale, zda to bylo zrovna víno mikulčické….
Písemný doklad mluví o tom, že roku 1353 prodal Václav z Mikulčic čtvrtinu zdejších vinic Anně z Rosic za čtyřicet hřiven. S jistotou se dá předpokládat, že vinnou révu k nám přinesli i Římané v prvním a druhém století po Kristu.
Vpády Bočkajovců, Tatarů a Turků v 17. století, třicetiletá válka ( 1618-1648) a kurucké vpády na počátku 18. století způsobily zánik mikulčických a těšických vinic a jejich přeměnu v pastviny. Po zániku Kukvic za třicetileté války obdělávali mnozí z Mikulčic a Těšic opuštěné kukvické vinohrady a teprve koncem 18. století a počátkem 19. století jsou zvláště na Těšicku zakládány nové vinice. Je dodnes zachován pres na víno u sklepa Pravomila Kotáska s letopočtem 1780 a sklep Bedřicha Trnky byl postaven v roce 1802, lis nesl datum 1803.
Viniční tratě v roce 1827 jsou na Přední čtvrti, Předních Padělcích podél josefovské cesty, počátkem dvacátých let 20. století vznikaly vinice na Drahách, na Padělkách a Předních Padělkách a to již nové odrůdy na amerických podložkách. V Těšicích jsou vinohrady na Předních Dílech, později na Zvolenci Antonín Balun zde v roce 1877 založil vinici.
V roce 1890 bylo v těšických búdách deset sklepů a na Drahách měli búdu Pavel Lacka a Antonín Balun.Ve sklepě pana Handlíře je vřetenový lis z roku 1812.
V dnešní době mají Mikulčice 11,2 ha vinic a 51 zaregistrovaných vinařů.
Viniční trať se nazývá „Kněžské“.
V obci je asi 200 sklepů a búd soustředěných na několika místech obce jako :
Motto : „ Kdo starý sýr jí a dobré víno pije
toho ani čert paliců nezabije.“
Výpis z obecních kronik provedl Svatopluk Rutar, kronikář obce
Velkomoravské Mikulčice jsou zemědělskou obcí s dlouhou tradicí vinařství, rodištěm mikulčické osobnosti - Fanoše MIKULECKÉHO, vlastním jménem F. Hřebačky. Prolíná se zde současnost s dávnou minulostí. V kostele Nanebevzetí Panny Marie spatříte unikátní bytelný oltář z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Oldřicha a sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Rocha - národní kulturní památka - u hřbitova je vyzdobena malovaným slováckým žudrem, stejně jako fara a budova obecního úřadu na návsi.